Artículos Académicos
Betriebsbesetzungen in Argentinien, Brasilien, Uruguay und Venezuela
Besetzen, Widerstand leisten, produzieren
Der Beitrag betrachtet die Besetzung von Betrieben und die Übernahme der Produktion durch die Beschäftigten in Argentinien, Brasilien, Uruguay und, in geringerem Maße, Venezuela. Dabei werden die „Rückeroberten Betrieben unter Arbeiterkontrolle“ (RBA) als mögliche Wiederbelebung von Arbeitskämpfen analysiert und sowohl Differenzen zu den dominanten gewerkschaftlichen Herangehensweisen und Praktiken als auch die Unterschiede zu herkömmlichen Genossenschaften herausgearbeitet.
Das Fenster zu gesellschaftlicher Veränderung hat sich in Griechenland und Spanien wieder geschlossen
Keine Verdichtung unter dieser Nummer
Worker Control and Workplace Democracy. An Alternative Labour History
Over the past 135 years, in all kinds of historical situations and during various political and economic crises and in different political systems, workers have taken control of their workplaces. Yet this story of workers self-administered production is rarely told. Capitalists, bourgeois governments and administrators of systems based on the exploitation of workers usually have little interest in disseminating the history of self-organized workers; those who have successfully run factories without bosses.
Imprese recuperate dai lavoratori nell'emisfero settentrionale durante la crisi attuale
¡Si, podemos!
Novembre 2014, workerscontrol.net / comunianet.org
Originale pubblicato su Org & Demo (Marília) [ISSN: 2238-5703],Vol. 15, n. 1 jan./jun. 2014, pagg. 9-36 (in spagnolo)
Traduzione dallo spagnolo di Antonella Sartori (revisione mb).
Ein Epochenbruch. Die neuen globalen Proteste zwischen Organisation und Bewegung
Dario Azzellini: Ein Epochenbruch. Die neuen globalen Proteste zwischen Organisation und Bewegung
English abstract:
El estado comunal: consejos comunales, comunas y la democracia en el lugar de trabajo
Resumen: El carácter particular de lo que Hugo Chávez llamó como el proceso Bolivariano, radica en la comprensión de que la transformación social se puede construir desde dos direcciones: “desde arriba” y “desde abajo.” El Bolivarianismo –o el Chavismo– incluye entre sus participantes tanto organizaciones tradicionales como nuevos grupos autónomos; éste comprende corrientes basadas en el estado y corrientes anti-sistémicas.
Empresas recuperadas por sus trabajadores en el hemisferio norte durante la crisis actual
¡Si, podemos!
Resumen: Desde que empezó la crisis financiera y económica en 2008 varias empresas cerradas en EEUU, Italia, Francia, Grecia, Turquía y Egipto han sido ocupadas por sus trabajadores y trabajadoras. Comunes en America Latina, las recuperaciones de empresas constitutyen una novedad en los países del hemisferio norte, donde no habían ocurrido durante los últimos 40 años - más allá de casos excepcionales y aislados.
Relación entre paramilitarismo y desestabilización violenta
Venezuela: la lucha contra lo social
En los medios de comunicación internacionales hemos podido leer durante meses de “protestas” en Venezuela y de “muertos en las protestas”, pero las acciones que desde comienzos de marzo llevan a cabo pequeños grupos armados ágiles no tienen nada en común con lo que se entiende regularmente por “protesta”.
Účastníci bolívarského procesu sdílejí deklarovaný závazek, jenž spočívá v novém vymezení definice státu a společnosti, a to na základě vzájemných vztahů mezi horní a dolní vrstvou společnosti a překonání kapitalistických vztahů.
Komunitní stát: občanské výbory, komunity a demokracie na pracovišti
Specifický charakter toho, co Hugo Chávez nazval bolívarským procesem, spočívá v pochopení společenské transformace jako utvářené ze dvou směrů – „shora“ a „zdola“. Účastníky Bolívarství – neboli Chávismo – jsou jak tradiční organizace, tak nové autonomní skupiny; jak státně centrické, tak protisystémové proudy. Tento proces se proto liší od tradičních leninských nebo sociálně demokratických přístupů, které vnímají stát jako ústřední hybnou sílu změny. Odlišuje se také od přístupů postavených na masových hnutích, pro něž při revoluční proměně nehraje stát vůbec žádnou roli.
Ein Interview mit Dario Azzellini
Konstituierende Macht
¿Wir wollen heute über den Begriff der «konstituierenden Macht» sprechen. Während der Vorbereitung für diese Ausgabe der arranca! hatten wir den Eindruck, dass das ein Konzept ist, das in Spanien, Italien und Lateinamerika in linken und emanzipatorischen Bewegungen relativ bekannt ist, während es in Deutschland selbst innerhalb der radikalen Linken kaum verbreitet ist. Vielleicht kannst du als Einstieg einfach kurz mal skizzieren woher der Begriff kommt und was er bedeutet?