Situace asi 60 000 ilegálních gastarbeitrů z Barmy v jižním Thajsku není lehká. Zatímco osudu turistů, zvláště tzv. celebrit, je věnována maximální, řekl bych že až přemrštěná, pozornost, neobjeví se barmští imigranti ani ve statistikách. Přitom podle hlášení z Ban Namkhem přibližně polovina z 4000 tam pracujících občanů Barmy je od katastrofy pohřešována. Ilegální imigranti také nedostávají žádnou podporu, ani slíbených 20000 Bath (asi 12000Kč) odškodného za mrtvé příbuzné ani 2000 Bath při ztrátě zaměstnání v důsledku tsunami, které náleží Thajcům. Naopak jim hrozí okamžité vyhnání. Z 20000 v provincii Phangnga bylo dosud již několik tisíc odsunuto.

Thajští úředníci nasadili rasistický kurz, podle něhož je nezbytné, aby se zabránilo plundrování, aby byli imigranti vyhnáni ze zničených hotelových prostor a pouze odklízeli mrtvé, navíc vydali leták obsahující návod, jak mají zaměstnavatelé sledovat své barmské dělníky a nádeníky, aby předcházeli jejich zločinům. To znamená, že Barmánci dělají nejméně placenou a nejvíce nebezpečnou práci s ostatky obětí katastrofy – samozřejmě bez téměř jakýchkoli hygienicky chránících prostředků. Policie a úředníci pro migraci dělají hlídky, chytají barmské gastarbeitry a odvážejí je do sběrných táborů v Rangonu. Místní thajské obyvatelstvo ale s rasistickou politikou thajské vlády nesouhlasí Např. list „Bankok Post“ ohlásil na začátku února, že ve městě Ban Thab Lamun, v provincii Phangnga, chytli místní vesničané tři spolupracovníky „humanitární organizace“ World Vision (WV) a zavřeli je do klece. Tito tři pracovníci WV totiž podporovali thajské úřady pro migraci při jejich hledání a vyhánění barmských imigrantů. Teprve po řadě hodin se thajské policii podařilo zadržované osvobodit.

Křesťanská „humanitární“ organizace World Vision, založená r.1947 evangelíkem Bobem Piercem sbírá materiál a finance v řadě zemí světa, např. USA, Kanadě, Německu ad. Tento materiál a finance jsou oficiálně určeny pro děti v zemích třetího světa a organizace se vydává za hrdinného zachránce pouličních dětí apod. Ale pozor! V 60.,70. a 80. i 90. letech sloužila World Vision fanatickým pravicovým evangelíkům z USA jako nástroj k potlačování „osvobozenecké proletářské teologie“ v Latinské Americe. Navíc dlouholetý ředitel WV Andrew Natsios se mezitím stal vedoucím vládní organizace Spojených států USAID, která po celém světě pod pláštíkem dobročinnosti šíří ultrapravičácké postoje a podporuje podvratné živly. Loňského roku se A. Natsios dostal do mnoha novin svým výrokem, že „humanitární organizace se musejí projevit jako prodloužená ruka vlády“ a „musejí hladovějícím dětem v Afgánistánu a Iráku jasně vysvětlit, že se k nim dostaly potravinové balíčky a další pomoc jen díky hodné vládě G.Bushe“. Celá kauza se prohloubila tím, že Natsios za USAID hrozil všem humanitárním organizacím v Afgánistánu a Iráku, že jim ukončí smlouvy nebo s nimi neobnoví spolupráci, jestliže nebudou dělat důraznou reklamu vládě USA. Dále jim vydal pokyn, že bez povolení nesmí poskytovat rozhovory (zejména nezávislým) novinářům.